4.5 – 9. 7. 2020, Galerie Nola Náchod

kurátorka: Judita Kožíšková

 

Cílem výstavy bylo představit malby, které protkává společné téma hry.

Na hru lze pohlížet z vícero hledisek a vybraná plátna některá z nich zachycují.

Hra může být hudební, komponovaná nebo svévolná, harmonizující, soutěživá nebo interakční, napodobivá. i poznávací. Tyto způsoby hry se na vystavených obrazech potkávají, prolínají, odlišují.

 

Hudební hra může být zachycena v okamžiku, kdy kočka, váš domácí mazlíček, přeběhne přes klávesy klavíru, čímž zahraje podivný akord. Takový, který neodpovídá tonální harmonii, ale ladí k délce čtyřnohého kroku.

Hra může najít své jádro v souhře dvou zkušených hudebníků, kteří však nehrají pro posluchače, ale scházejí se ve zdech statku, kde pořádají koncerty především sami pro sebe, pro čistou radost z hudebního prožitku.

Harmonie může začít vznikat, pokud na krátký klacík uvážete kousek provázku a váš kocour začne pronásledovat jeho pohyb, a to přesně v rytmu, na jakém se s ním shodnete. Jste dirigentem kvarteta tlapek, které se chovají podle vlastního řádu, ale nebojí se přizpůsobit své tempo.

Orchestrálním zážitkem se může státi hostina, skupinové hodování, kdy každý účastník dle nabízených pochoutkových not zabrnká kombinaci, která je pro něj nejintenzivnější.

Pokud přiznáme, že nepřetržité hledání životodárných pramenů a pokladů, které jsou zaneseny pod vrstvami naší dějinné a nebo osobní historie, je vlastně jen hrou, pak se nám po takovém přiznání nebude znovupropadávání nalezených pokladů zpět do neznámých hlubin zdát tolik tíživé.

Hra může být i antigladiátorská, tedy nesoutěživá, pokud vykročíme ze zavedených automatismů. Když na fotbalovém hřišti ulehne dáma na penaltový puntík, odhalí lýtka a do branky se postaví málo vypracovaný atlet, který nemá tendenci cokoliv chytat, natožpak nachytávat svého protihráče a zvýrazňovat jeho slabosti, ale namísto toho on sám odhalí své slabiny, dovolí tak proběhnout zcela nečekané interakci málo předvídatelných dějů, které mají se zápasením pramálo společného.

 

Většina obrazů vznikla během posledního půlroku před zahájením výstavy.